Významné dny OZPVýznamné dny pro OZPt5Poradna NRZP ČRt5E-poradnaLegislativaLegislativat1Inkluzivní vzdělávání - příklady dobré praxeAktualityProti stigmatizaciČasopis MostyČasopis Mosty EuroklíčEuroklíčDiskriminaceInstitut rovných příležitostí, z.ú.Diskriminacekontopomoci.czlogo-ceske-drahyObjednávkový formulář ČD a.s.logo praceprozp
Zasílání novinek emailem...
Joomla : NRZP

Informace č.: 3 - 2018 (Zaměstnávání OZP v domácím prostředí)

Vážení přátelé,

denně jsme kontaktováni zaměstnanci se zdravotním postižením, kteří pracují doma ale i zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, že současná úprava zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zhoršila podmínky pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením z domova. Jedná se samozřejmě o výplatu příspěvku podle § 78 zákona. 

Novelou zákona o zaměstnanosti byla provedena komplexní systémová změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, na základě které došlo k jednoznačnému oddělení chráněného a volného trhu práce. S účinností od 1. ledna 2018 je chráněný trh práce tvořen výhradně zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Příspěvek podle § 78 je možné od 1. ledna 2018 poskytovat pouze zaměstnavatelům, se kterými uzavře Úřad práce České republiky dohodu o uznání zaměstnavatele. 

Jednou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele definovanou ustanovením § 78 odst. 2 písm. d) bod 2 zákona o zaměstnanosti je podmínka zaměstnávání nadpoloviční většiny zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, a to v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.

Je potřeba zdůraznit, že se jedná o podmínku, která byla rozhodná pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením již od roku 2012. V rámci legislativního procesu přípravy novely zákona o zaměstnanosti bylo rozhodnuto, že všechny podmínky, které se dosud vztahovaly ke zřizování nebo vymezování chráněných pracovních míst, budou promítnuty do právní úpravy chráněného trhu práce, a to bez výjimek. Podmínka zaměstnávání nadpoloviční většiny zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na pracovišti zaměstnavatele obsažena do 31. 12. 2017 v prováděcí vyhlášce k zákonu o zaměstnanosti, byla v rámci příslušné novely přesunuta do zákona o zaměstnanosti. V daném případě se tedy jedná pouze o legislativně technickou úpravu již existujícího právního stavu.

Zaměstnavateli mohlo být chráněné pracovní místo vymezeno v případě nesplnění předmětné podmínky pouze v případě, bylo-li Úřadu práce České republiky prokázáno, že zaměstnavatel přiděluje osobám se zdravotním postižením vhodnou práci z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb. Uvedená výjimka byla podle kvalifikovaných odhadů od roku 2012 v průměru využita u 4 % zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají převážnou část zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, v místě jejich bydliště. 

Jediný rozdíl u právní úpravy platné od 1. 1. 2018 je ten, že bylo upuštěno od všech výjimek v případě uznávání zaměstnavatele na chráněném trhu práce od 1. ledna 2018. Zaměstnavatel na chráněném trhu práce musí teď zaměstnávat nadpoloviční většinu svých zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm. V opačném případě neumožňuje ustanovení § 78 odst. 2 písm. d) bod 2 zákona o zaměstnanosti Úřadu práce České republiky dohodu o uznání zaměstnavatele uzavřít. V této souvislosti je však důležité rozlišovat zda se skutečně jedná o výkon práce z místa bydliště, tedy, že se jedná o domácího zaměstnance, nebo zda se jedná o pracovněprávní vztah zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje (tzv. homeworking), což není nikterak omezeno zákonem o zaměstnanosti, protože nesouvisí se splněním předmětné podmínky pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele. 

Smyslem této právní úpravy není jen zdůraznit efekt sociální integrace zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale také zohlednit nákladovost jednotlivých forem podnikatelské činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatelům, kteří se specializují výhradně na tzv. domácí zaměstnance, nevznikají náklady, které by jim vznikaly v rámci výkonu práce zaměstnance – osoby se zdravotním postižením na pracovišti zaměstnavatele. Dále je potřeba připomenout, že pokud zaměstnavatel zaměstnává domácí zaměstnance, existuje zvýšené riziko zneužívání poskytované podpory (obtížná kontrolovatelnost, často neefektivní až pochybný výrobní program apod.). 

Účelem právní úpravy týkající se chráněného trhu práce proto nebylo vytvořit podmínky pro ty zaměstnavatele, kteří výhradně zaměstnávají domácí zaměstnance, byť osoby se zdravotním postižením, a to i s ohledem na předchozí negativní zkušenosti a poznatky z praxe, kdy docházelo ze strany zaměstnavatelů ke zneužívání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením u domácích zaměstnanců. Smyslem a účelem vytvoření chráněného trhu práce je nejen vytvoření pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením, ale také jejich začlenění v rámci pracovního kolektivu na pracovištích zaměstnavatele, kde je pro zaměstnance vytvořené i sociální zázemí, které s pracovním procesem úzce souvisí a v konečném důsledku to může přispět i ke snazšímu začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti jako takové. 

Je potřeba zdůraznit, že nová právní úprava možnost podpory domácích zaměstnanců zachovává, a to zejména z důvodu ztížené mobility těžce zdravotně postižených osob, protože stanoví pouze maximální možný podíl tzv. domácích zaměstnanců u zaměstnavatele, který má být uznán na chráněném trhu práce. 

Vážení přátelé, máme informace, že probíhá nějaká petice, která se týká pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením zejména v oblasti informačních technologií. Zaměstnanci vykonávající pracovní činnost v oblasti informačních technologií mají vysokou přidanou hodnotu na trhu práce bez ohledu na to, zda se jedná o osoby zdravotně postižené či nikoliv. Pokud osoba zdravotně postižená by v této oblasti měla zájem vykonávat podnikatelskou činnost, může být podpořena některým z příspěvků poskytovaných v rámci volného trhu práce, jako je např. příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením nebo příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Rovněž i zaměstnavatelé působící v oblasti informačních technologií mohou být podpořeni některým z příspěvků poskytovaných v rámci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. 

NRZP ČR je přesvědčena, že nová právní úprava nebrání lidem se zdravotním postižením vykonávat svoji dosavadní práci přes počítač a jiná zařízení z domova. 

Věříme, že výše uvedené vysvětlení je dostatečné, aby zamezilo fámám o zhoršení situace osob se zdravotním postižením na trhu práce. Představa některých zaměstnavatelů, že různou rukodělnou práci budou provádět lidé doma, kde si budou ničit svoje bydliště a zařízení a zaměstnavatel neponese žádné náklady, je mylná. 

Přeji Vám všechno dobré. 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

 

logo_opz

 
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel