Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky

• Britské listy - Madrid je nyní v Praze (rozbor k soudnímu zákazu odborářské stávky) 
• Martin Fassmann - podstata vládních reforem
• Informační materiál IZSZ co je to stávka
• Leták stávka IZSZ 

Co říká Národní program Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Základní zásady

Národní program Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (dále jen „Evropský rok 2010“) bude sledovat všechny čtyři dohodnuté cíle a hlavní zásady Evropského roku 2010, jimiž jsou:

a) uznání práv – uznání základního práva osob žijících v chudobě a čelících sociálnímu vyloučení na důstojný život a plnou účast na životě společnosti. Evropský rok 2010 zvýší informovanost veřejnosti o situaci osob žijících v chudobě, zejména o situaci skupin ve zranitelném postavení, a napomůže při podpoře jejich efektivního přístupu k sociálním, hospodářským a kulturním právům a rovněž k dostatečným zdrojům a kvalitním službám. Evropský rok 2010 rovněž podpoří boj proti stereotypům a stigmatizaci;

b) sdílená odpovědnost a účast – přebírání odpovědnosti za politiky a činnosti v oblasti sociálního začleňování veřejností a zdůrazňování kolektivní odpovědnosti i odpovědnosti každého jednotlivce za boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jakož i významu propagace a podpory aktivit dobrovolníků. Evropský rok 2010 podpoří zapojení veřejných i soukromých subjektů, mimo jiné formou proaktivních partnerství. Evropský rok 2010 podpoří informovanost a zapojení a vytvoří příležitosti pro účast všech občanů, zejména osob, které mají přímé či nepřímé zkušenosti s chudobou;

c) soudržnost – podpora soudržnější společnosti zvyšováním veřejného povědomí o všeobecných výhodách společnosti, v níž byla vymýcena chudoba, v níž je prosazováno spravedlivé rozdělování a kde není nikdo odsouván na okraj. Evropský rok 2010 podpoří společnost, která udržuje a rozvíjí kvalitu života, včetně kvality dovedností a zaměstnání, společenský blahobyt, včetně blahobytu dětí, a rovné příležitosti pro všechny. Dále rovněž zajistí udržitelný rozvoj a solidaritu mezi generacemi i v rámci generací a soudržnost politik s opatřeními Evropské unie po celém světě;

d) závazek a konkrétní opatření – opakování významného politického závazku Evropské unie a členských států zásadním způsobem pokročit v oblasti vymýcení chudoby a sociálního vyloučení a podpora tohoto závazku a činností na všech úrovních veřejné správy. Evropský rok staví na úspěších a potenciálu otevřené metody koordinace pro sociální ochranu a sociální začleňování a posílí politické odhodlání předcházet chudobě a sociálnímu vyčleňování a bojovat proti nim a být dalším podnětem pro akce členských států a Evropské unie v této oblasti, a to tím, že soustředí politickou pozornost a zmobilizuje všechny dotčené strany.

Chudoba v České republice

Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby – podle metodiky EU dosáhla v roce 2007 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostátu) hodnoty 10 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 16 %. Před sociálními transfery činila míra chudoby v roce 2007 v ČR 38 % (průměr zemí EU je 43 %), po zahrnutí důchodů 20 % a po zahrnutí všech sociálních transferů uvedených cca 10%. Z těchto 5 údajů je zřejmý příznivý vliv sociálních transferů na úroveň chudoby – snížení o 28 procentních bodů.

Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5 % rodin). Podle typu domácností mělo příjem pod hranicí chudoby cca 13 % osob žijících v domácnostech s dětmi (zatímco průměr za EU představoval 17 %) a ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 16 % (v rámci EU v průměru 19 %).

Podle ekonomické aktivity domácností mělo příjem pod hranicí chudoby 15 % osob žijících v domácnostech s minimální pracovní činností (WI=0), zatímco v EU 30 %. V domácnostech s maximální pracovní aktivitou (WI=1) mělo příjem pod hranicí chudoby 1 % (v EU 5 %). Tyto údaje se týkají domácností bez dětí.

Horší situace však byla u domácností s dětmi. V domácnostech bez pracovní činnosti (WI=0) bylo chudobou ohroženo 79 % osob (v EU 64 %). V domácnostech s maximální možnou pracovní intenzitou (WI=1) byla ohrožena chudobou 3 % osob oproti 7 % v EU.

Tolik základní fakta o stavu chudoby v ČR

Když čtu tyto řádky v současné době připadají mi stejně pravdivé a odrážející skutečnost jako oslava výkonů naší fotbalové reprezentace. Také v tomto případě jde o loňské sněhy.  Situace v oblasti chudoby se výrazně zhoršuje. Příčinou jsou zejména změny v oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění i dávek státní sociální podpory. V oblasti důchodového pojištění se negativně projevují zejména  následující změny.

Nová třístupňová koncepce invalidity

U prvního stupně snižuje výši procentní výměru oproti částečné invaliditě o jednu třetinu.  Dopad této změny uvedu na následujícím příkladu. Průměrná výše částečného invalidního důchodu vypláceného k 31. 12. 2009 činila 6 384 Kč u mužů a 5 718 Kč u žen. Po odečtení základní výměry ve výši 2 170 Kč dostaneme výši procentní výměry 4 573 Kč, nově přiznávané důchody prvního stupně u mužů by dosahovaly dvou třetin této výměry a tudíž částku 3 049 Kč. U žen pak 5 718 po odečtení základní výměry 2 170 Kč činí 3 548 Kč procentní výměra. U žen by dosahovaly dvou třetin této výměry a tedy částky 2 365 Kč, připočteme-li základní výměru 2 117 Kč, dostaneme výslednou částku 4 535 Kč. V případě mužů by pak invalidní důchod činil 5 219 Kč. Tyto výše důchodu by odpovídaly realitě jen za předpokladu, že celá doba od 18 let do vzniku invalidity je kryta důchodovým pojištěním, respektive že nepojištěná doba v tomto období je kratší než jeden rok. Po odečtení byť jen „přiměřených“ nákladů na bydlení ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písmeno a), je jasné, že osaměle žijící osoby s tímto důchodem budou v hmotné nouzi…

Nová konstrukce dopočtené doby
Zatímco do konce roku 2009 byla při výpočtu procentní výměry započítávána doba od vzniku invalidity do důchodového věku v plném rozsahu, od 1. ledna 2010 bude tato doba započítávaná v poměru v jakém je doba od 18 let do vzniku invalidity krytá pojištěním k celkové době od 18 let do vzniku invalidity. Tento nový způsob výpočtu povede k výraznému snížení procentní výměry nejen všech invalidních důchodů, ale také důchodů pozůstalostních. Příklad mějme ženu ve věku 27 let, která má 4 roky pojištění, důchodový věk 63 let  a výpočtový základ 15 000 Kč.  V loňském roce by se postupovalo tak, že ke 4 letům pojištění získaných do 27 připočetlo 36 let zbývajících do důchodového věku. Celkem by tedy získala 40 let pojištění, takže procentní výměra plného invalidního by činila 60% z 15 000 Kč tedy 9000 Kč a u částečného invalidního důchodu polovinu tj. 30% tedy 4 500 Kč. Nyní stejná situace podle současné úpravy. Dopočtená doba se započítává jen v poměru v jakém je pojištěná doba k době od 18 let do vzniku invalidity. V našem případě je pojištěná doba 4 roky a doba od 18 do 27 let je 9. Poměr je 4 : 9. V tomto poměru se bude započítávat i doba do 63 let. Zbývá 36 let a počítat se budou v poměru 4/9.  Dopočteno tedy bude 16 let. S připočtením 4 let do 27 věku bude mít celkem 20 let pojištění. Při invaliditě třetího stupně tedy bude procentní výměra 30% tj. 4 500 Kč tedy stejně jako u  bývalého ČID. U invalidity druhého stupně 15% tedy 2 250 Kč a u invalidity prvního stupně jen 10%, což je 1500 Kč. Z těchto částek budou počítány i důchody pozůstalostní.

Nová úprava započítávání doby nezaměstnanosti

Od 1. ledna 2010 se také zkracuje zápočet doby evidence na úřadu práce ze tří na jeden rok u osob mladších než 55 let. Tato změna povede u postižených osob ke ztrátě nároku na důchod neboť vzhledem k nedostatečné nabídce pracovních míst nedojde ke splnění podmínek doby pojištění, která se navíc do roku 2019 každoročně prodlužuje o 1 rok. Zdaleka však nejde jen o lidi se zdravotním postižením. Možnost, aby lidé byli v roce boje proti chudobě informováni o dopadu změn na jejich nároky mimořádným rozesláním informativního listu důchodového pojištění, tak aby mohli případné ztrátě či významnému snížení nároků zabránit zůstala nevyužita.

Léčivá vyhláška

Od 1. ledna 2010 také platí nová vyhláška o posuzování invalidity. Je až překvapující, k jakému zlepšení zdravotního stavu při její aplikaci dochází.

Změny ve státní sociální podpoře

V oblasti státní sociální podpory došlo oproti stavu zmiňovaného ve zprávě k následujícím změnám:

Snížení přídavku na děti.

Již od 1. 1. 2008 došlo u přídavků na děti, jak ke snížení částek, tak zejména ke snížení příjmu do které přídavek na dítě náležel. Zatímco dokonce roku 2007 náležel přídavek na dítě při příjmu do čtyřnásobku životního minima rodiny a jeho výše se pohybovala od 36 % při příjmu do 1,5 násobku životního minima přes 31 % při příjmu od 1,5 do 2,4 násobku životního minima až po 16 % při příjmu od 2,4 do čtyřnásobku životního minima.

Výše příspěvku do konce roku 2007

Stávající právní úprava omezuje nárok na přídavek na dítě příjmem ve výši 2,4 násobku životního minima. To znamená, že rodiny s vyšším příjmem o přídavek na děti přišly. Současná výše příspěvku činní u dítěte:

1. do 6 let 500 Kč
2. 6-15 let 610 Kč
3. 15-26 let 700 Kč

Snížení sociálního příplatku

Snížení sociálního  příplatku a snížení výše příjmů do níž sociální příplatek náleží, bylo provedeno ke stejnému datu jako snížení přídavku na dítě. Nárok na příspěvek ztratily rodiny s nezaopatřeným dítětem s příjmem od 2 do 2,2  násobku životního minima.

Zrušení sociálního příplatku

Jak vyplývá ze zprávy o chudobě v České republice jsou chudobou ohroženy zejména    rodiny s dětmi. V případě domácností bez pracovní činnosti bylo chudobou ohroženo 79% osob což je o 15% více než činní průměr EU. V následující tabulce je vyčíslen finanční dopad navrhovaného zrušení sociálního příplatku pro rodiny s dětmi a příjmem rovným nebo nižším než životní minimum.

Jde o naprosto úděsná čísla. Tyto rodiny jsou prakticky odsouzeny k zadlužení a ztrátě bydlení. V naprostém kontrastu s tím je  snižování daní pro lidi  příjmem nad milion Kč, které činí jen na dani z příjmu z druhého a každého dalšího milionu 320 000 Kč oproti roku 1993. Další příjem jim pak vyplyne ze zastropování částky pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Těžko se o  této politice mohu vyjádřit decentněji než že se vybírají i dětské talířky, aby se naplnila koryta.  Připočtu- li ještě snížení rodičovského příspěvku a zahrnutí pojistného na sociální a zdravotní pojištění do daňového základu daně z příjmů, mohu myslím s klidným svědomím vyjádřit názor, že ani na Národní divadlo se neskládalo tolik lidí jako na naše současné milionáře a miliardáře. Nebo obměnou Churchillova výroku nikdy nedávalo tolik počtem (so many) tolik  hodně (so much) takové hrstce (so a few).

JUDr. Jan Hutař