Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky

S účinností od 1. 1. 2010 se do zákona o pomoci v hmotné nouzi doplňují některá nová ustanovení, která nejtvrdším způsobem postihne ty, jejichž zdravotní stav je nejhorší. Pokud je zdravotní stav posouzen jako invalidita I. nebo II. stupně, ale zároveň není splněna podmínka doby pojištění, aby mohl vzniknou nárok na invalidní důchod, umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi zvýšení částky živobytí na základě stanovených důvodů. Pokud je žadatel splní, má nárok na částku minimálně 3126 Kč. Jestliže je však zdravotní stav posouzen jako invalidita III. stupně, tedy nejrozsáhlejší zdravotní postižení, a současně není přiznán invalidní důchod, zvýšení částky živobytí zákon o pomoci v hmotné nouzi prakticky zakazuje a odkazuje takto postiženého pouze na částku existenčního minima (to činí 2020 Kč).

§ 24 písmeno h) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v posledním znění, přiznává osobě, „která je uznána invalidní ve třetím stupni, ale nemá nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 30 této osobě nenáleží.“

Zejména problematické se jeví také vyloučení zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování.

Taková paradoxní tvrdost vůči těm, jejichž zdravotní stav je nejhorší, je nepřijatelná. Předseda NRZP ČR a zástupkyně veřejného ochránce práv proto apelují na zákonodárce, aby upravili právní úpravu a odstranili tento nepřiměřeně tvrdý a diskriminující dopad na zdravotně postižené. Náprava by však neměla být zjednána v tom smyslu, že i osobám s I. či II. stupněm invalidity by byl nárok na zvýšení částky živobytí odebrán.

Jitka Seitlová                                                                                            Václav Krása
zástupkyně veřejného ochránce práv                                              předseda NRZP ČR

Nárok na invalidní důchod je kromě stupně invalidity podmíněn i dobou pojištění. Ta je pro všechny stupně invalidity stejná a pohybuje se od méně než roku při vzniku invalidity ve věku do 20 let až po nejméně 5 let z posledních 10 při věku nad 28 let, respektive 10 let z posledních 20 při věku nad 38 let.

Nárok na zvýšení částky živobytí nad existenční minimum umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi z důvodu:

• Snahy o zvýšení příjmu vlastní prací §25
• Využití majetku nebo nemajetnosti § 26
• Uplatnění nároků a pohledávek § 27
• Využívání majetku nezaopatřeného dítěte § 28
• Zvýšení částky živobytí osoby hledající zaměstnání § 30